Příběhy naší party- 3. Příbeh

28. srpna 2011 v 22:48 | Elis |  něco ke čtení
Janin Příběh vyprávěný Bárou

Začalo to loni v létě. Chystali jsme se celá rodina na dovolenou do Řecka. Moc jsem se těšila, ale moje starší sestra vypadala, že se jí moc nechce, vypadalo to, že to pro ni je utrpení jet s rodinou na dovolenou. Pořád říkala, že už jí je patnáct a že není malá holka, aby jezdila s rodiči na dovolenou, že to bude otrava, držet se mámy za sukni a chodit k moři a po památkách tak jak naši pískaj. Nedalo se to vydržet, ale já sem se moc těšila! Představovala sem si jaké to bude letět letadlem a plavat v moři a jaký bude hotel a tak, jenže nakonec si to hrozně užívala Jana a já se skoro nebavila- držela jsem se její sukně…
Ale hezky po pořádku, nebudu rozvádět jaký byl let a jak dlouhá byla cesta autobusem na letiště a kolik lidí sedělo v letadle, nebo že ten stevard byl, podle ségry,ten nejroztomilejší pod sluncem… Začnu přímo tam kde to začalo být zajímavé, teda alespoň pro ségru… byly jsme se odpoledne okoupat do moře, vzaly jsme si míč naše nechaly sedět v hotelu a my se šly "smočit". Pche! Kdybych věděla co se stane, tak Janu vůbec nepřemlouvám aby se semnou šla okoupat.
A tak jsme se koupaly. Jenže moje velice Inteligentní sestřička se tak trochu praštila do jediného útesu co tam byl ( to nemohla spadnout na opačnou stranu?) no a bylo tady nadělení, protože v tu chvíli slítla do vody a nějak zapomněla vyplavat no a tak sem já chudinka vyděšená začala ječet na celý kolo: " Pomoc! Pomoc!" no a pomoc se sice dostavila, ale v krapet nežádané formě. Přiběhl krásně opálený klučina s kadeřavou hřívou staženou do ohonu a letních plaveckých šortkách a když viděl polomrtvou Janu plovoucí na vodě okamžitě za námi "hupsnul" do moře a Janu vytáhl na břeh no on jí spíš vynesl jako nevěstu. (Copak je to bohyně?)
Ale pak mě opravdu ohromil! Dal jí umělé dýchání! Fuj!!! Já bych ségře nedala ani pusu, ale musím uznat, že sem se o ni bála a v tu chvíli mi to bylo jedno. Jana se do chvilky prokašlala zpět k životu a užasle na " vysněného" koukala.
" kdo- kdo? Co? Já?"
" Ty se topit!" usmál se na ni ten frajer s ohonem. Teda mě trefí kominík do hlavy… pomyslela sem si v tu chvíli. On umí česky tak to bude sranda.
" Jsem Brice.Ty bydlet v česká republika?"Jana jenom ohromeně přikývla a já na ní viděla ten odporně zasněný pohled, snad se ta holka zase nezabouchla…
" Já tam mýt rodina." Zase se usmál " Jak ty se jmenovat?"
" E… Já sem… já ehm… Jana" a podala mu ruku, myslela sem že budu zvracet, když sem viděla jak se naklonil a tu ruku jí políbil, jako ve starým filmu pro pamětníky.Celé odpoledne potom strávili spolu a rukama, nohama se domlouvali na zítřek na RANDE! Fuuuj!!
Tak přišel druhý den, ale byl tu háček, mamka s taťkou pořád nevěděli o Janině večerním programu. A jak si dovedete představit, naši měli vlastní plány. Měli jsme jít všichni na procházku po molu a potom sedět na pláži a pozorovat hvězdy a povídat si, nebo hrát karty." Mami, já bych radši dneska večer zůstala na pokoji." Ozvala se Jana, když máma vykládala jak si představuje dnešní večer a já zářila jak to mámě myslí… ale…
" Na pokoji? Nebo si myslela na někoho?" to někoho máma obzvlášť zdůraznila a Jana se začervenala.
"To ani omylem, jednou jsme jeli na dovolenou spolu tak to tak zůstane, budeme spolu a to i večer"
"Ale tati! Je mi patnáct, prosím, já sebou vezmu Báru, budete moct mýt večer pro sebe" No ta to teda hezky vyřešila, kdo říkal, že chci jít s ní???? Já chci být s našima, myslela sem si v duchu, ale neřekla sem nic, protože sem si dovedla představit tu krutou a bolestivou smrt, když ceknu…
" No vidíš, to je dobrý nápad, jak dlouho jsme nebyli sami, miláčku, projdeme se a uděláme si krásný a romantický večer" Zesladila máma svůj tón hlasu…
A bylo vymalováno… Já sem skončila s Janou a Bricem na hotelové sedačce a naši se šli projít, netvrdím, že sem se nudila, nebo o mě nabylo postaráno, od ségry jsem nafasovala sluchátka a ty nejlepší CD a od Brice hromadu žvýkacích a lepivých bonbonů a oni se tam spolu objímali a pusinkovali a tak. A tahle historie se opakovala denně, i když každý den v pozdější době, protože chtě, nechtě musela Jana s námi na výlety a procházky a večerní partičku prší atd… Ale přece jen se scházeli a už jsme strávili asi sedm večerů s Bricem, když mi dohrálo CD a já byla líná si ho vyměnit a taky jsem zaregistrovala o čem se Jana s "vysněným" baví a dost mě to zajímalo…
"Já, já nevím. Ještě sem to neděla, i když mi je patnáct nelíbala sem se, neumím to a neměla jsem s kým."
" Já ti nevěřit, ty nemít tam u vás v česká republika hocha? A ty se ještě nelíbat? Tím lepší pro já, já moct tě to naučit, pokud ty chtít." A naše Janka na to, že neví, že si to rozmyslí a řekne mu.
A tak uběhlo pár večerů. A pořád nic. Pomalu se blížil den odjezdu, za dva dny nám letělo letadlo.
Ten večer sem z Janou nešla "spala sem". Pche! Ani omylem, sice sem neviděla moc, ale slyšela sem úplně všechno. Jakmile totiž naši opustili pokoj vylezla jsem z pokoje a letěla na chodbu za našimi hrdličkami.
"Tak jo, tak se pokus." Vybídla Brice Jana. Viděla sem je, seděli tam na hotelovém gauči v rohu a drželi se za ruce.
" Tak, ty muset otevřít pusu a já ti strčit jazyk do pusa a ty to po mě opakovat." Řekl a pak… FUJ!!
Začal jí líbat, ale ona se odtrhla.
" Nejde to" postěžovala si Jana a vypadala že bude brečet.
" Ty nebrečet, to nevadí to pude já ti to vysvětlit…"
" Ne. Nic mi nevysvětluj, to musí přijít samo, musí to jít od srdce" Booože! Ta je praštěná, myslela sem si, ale měla pravdu, na to jsem ale přišla až nedávno, ale to je teď fuk…
Nastalo podivné ticho a tak sem si sedla a jen je pozorovala. Najednou vidím: Jana se nahýbá a hladí Brice ve vlasech, on zvedá hlavu a, ty Brďo, Líbají se, když se konečně odtrhnou Brice povídá:
" teda ty mi neříkat, že se ještě nelíbat ty být profík, já tě milovat!"
" Já sem říkala že to přijde samo, když je to od srdce!" Řekla Jana se zavřenýma očima a prsty položenými na svých rtech. Pak sem utekla do pokoje a dala si bonbon, abych zahnala tu pachuť zvracení v puse. A odjezd! Viděla sem, jak Briceovi Jana dává papírek s adresou a různými kontakty a on jí. Naposledy se objaly, ale jen tak aby se neřeklo, poslední dva dny spolu skoro nemluvili, ani jí nepozdravil na pláži a ona z toho byla nějak vedle. Já se naposledy ohlédla na hotel a pohlédla na moře, pak jsem nasedla na autobus, který nás odvezl na letiště, Z letadla si nic nepamatuji, protože jsem spala.Asi dva týdny po tom co jsme přijeli domů jsem našla brečící Janu u mě v posteli.
" Co tu děláš?" Hloupá otázka.
" Brečím nevidíš?"
" Promiň, tak co se stalo?"
" Nic, to bys nepochopila."
" Nepíše, že?" Mluvila sem o Briceovi, to je jasné. Jana jen pokývala hlavou na souhlas a dál mi vzlykala do polštáře, nevěděla jsem co mám dělat, bylo mi holky líto.
Byla jsem se mámy zeptat, jestli má nějaký starý tátův milostný dopis a jestli si můžu nějaký prohlídnout. A tak jsem Janě napsala dopis, "od Brice". Tím jsem tomu ovšem nepomohla, protože když ho četla tak zase začala brečet a brečela asi hodinu v kuse. Potom přišla ke mně do pokoje. Nevěděla jsem co mi chce a tak už jsem přemýšlela, jakou výmluvu budu potřebovat tentokrát, ale moje sestřička mě překvapila. Sedla si ke mně a podala mi dopis. Čekala jsem že bude jekot, ale ona mi jen řekla: " Jsi hodná, ale já tvoje písmo poznám."
"Já vím, ale byla si moc smutná a to sem nechtěla. Máš ho ráda."
Pohladila mě po hlavě. " ne tak moc jako tebe." Řekla, dala mi pusu a potom mě objala, cítila jsem, že pláče, ale nic jsem neřekla, vlastně jo řekla jsem " Jsi ta nejlepší sestra jakou na světě mám!!!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 silverangel-vampires silverangel-vampires | 28. srpna 2011 v 23:19 | Reagovat

moc se omlouva ze to ma useknute pismenka ale nevim jak to spravit kdyby jste nekdo vedeli, jsem jedno velke ucho! ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama